|
Hřib roste od července do října, (hlavně však v srpnu a září) v jehličnatých lesích, méně v lesích listnatých. Bývá velmi hojný a v posledních letech zachraňuje houbařům hřibové sběry. Daří se mu zejména ve vysokých borových lesích mezi mechem, spadaným dřevem a jehličím. Hojný je také v podhorských smrkových lesích. Je to jedlá a velmi dobrá houba. Pro sběr je hřib hnědý velmi vhodný a dnes již velmi oblíbený. V kuchyni jej lze použít všestranně. Dobře se dopravuje, suší i konzervuje. V octovém nálevu lze konzervovat i větší, na čtvrtky nebo i na půlky nakrájené klobouky. Doporučujeme jej všem houbařům i začátečníkům. Snadno se pozná, nebývá červivý a hojně roste. Pozor však na hřib žlučník (tab. 80), s nímž by se mohl zaměnit. Při sběru je třeba pozorně sledovat barvu ústí trubek (hřib hnědý má ústí žlutozelená, hřib žlučník bílá až narůžovělá) a povrch třeně (žlučník má zřetelnou velkookou síťku). Názvů má mnoho, např. podborovák, podborováček, sameťáček, sladko-hříbek, panský hřib, pančák a v poslední době suchohřibzdroj - atlas hub |
|